Nebudete už dělat to, co zde děláme dnes, co každý sám pokládá za správné.

                                                                                                                             5. Mojž. 12:8 

Dokud jsme neznali Boha, bylo správné to, co každý z nás pokládal za správné. Někdo se zabýval astrologií, jiný střídal známosti, další se snažili nashromáždit co nejvíce peněz, nebo za každou cenu dosáhnout co největšího vzdělání. Každý z nás měl nějakou modlu, které sloužil. Každý z nás přicházel na místa, kde se modly uctívaly. A přiznejme si, že nám to vůbec nevadilo. 

Jenže pak jsme poznali někoho, komu to vadí – Živého Boha v našem Spasiteli Pánu Ježíši Kristu. Nutně se proto musíme ptát: Co si asi Bůh přeje dnes pro život svého následovníka? V každém případě to, aby si uvědomil co dělá, kde chodí, jak smýšlí, s čím přichází do styku, jak mluví a jedná. Pánu Bohu totiž dodnes modly jako takové vadí. Je to Bůh žárlivě milující! V 2. Mojž. 34, 14 doslova čteme: Nebudeš se klanět jinému bohu, protože Hospodin, jehož jméno je Žárlivý, je Bůh žárlivě milující. 

A v 5. Mojž. 4, 24 čteme: Neboť Hospodin, tvůj Bůh, je oheň sžírající, Bůh žárlivě milující. Izraelci dostali přísné pokyny týkající-se tehdejších model. Bůh jím jasně řekl, že všechny sloupy, sochy a oltáře, které postavili pohané za účelem uctívání svých bůžků, musí k zemi. (Soudců 6:25). Proč? Proto aby On, svatý Bůh, zůstal v jejich životech na prvním místě, a oni aby zůstali „svobodni“, ušetřeni všech ďáblových zotročujících nástrah. A v 5. Mojž. 11, 16 Mojžíš dodal: Střezte se, aby se vaše srdce nedalo zlákat, takže byste se odchýlili, sloužili jiným bohům a klaněli se jim. To by Hospodin vzplanul proti vám hněvem…! 

A tak nezapomeňme ani dnes ani nikdy jindy na to, že Boží svatost nesnese pohanské způsoby!

Alois Boháček